Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání hudební složky Metody dobrého startu v české a polské verzi
Březinová, Paulina Natalia ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je porovnání hudební složky v polské a české verzi Metody dobrého startu. Teoretická část práce se věnuje podrobné charakteristice metody, historii a rozšíření Metody dobrého startu v Polsku a v České republice. Sleduje společné rysy a odlišnosti obou verzí metody. Zabývá se úlohou hudby a hudebních činností v Metodě dobrého startu a ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přihlíží k zvláštnostem psychomotorického a hudebního vývoje dětí předškolního věku. Praktická část bakalářské práce se věnuje porovnání hudební složky v polské a české verzi metody se zvláštním zřetelem na problém slaďování rytmických složek s pohybem dětské ruky při kreslení grafického vzoru. Využívá k tomu podrobnou analýzu hudebních faktorů písní předložených v polské verzi Metody dobrého startu. V komparaci používá závěry Mileny Kmentové z její výzkumu hudební složky české verze metody. Sleduje a porovnává rytmickou strukturu a tempo písní vzhledem k předkládaným grafickým vzorům v obou verzích metody. Porovnává využití lidových a autorských písní v české a polské verzi Metody dobrého startu. Z provedeného výzkumu vyplývá závěr, že polská verze Metody dobrého startu, která ve velké míře využívá autorské písně, lépe vyhovuje požadavkům a cílům metody a je lépe použitelná v pedagogické praxi. Bakalářská...
Rozvoj grafomotoriky předškolních dětí se zaměřením na pracovní návyky
KREJČÍ, Kateřina
Práce se zaměřuje na problematiku grafomotorických dovedností u dětí předškolního věku s akcentem na pracovní návyky a jejich rozvoj před nástupem do školy. Cílem práce je zjistit, jak vytvořený program zaměřený na rozvoj pracovních návyků ovlivňuje úroveň grafomotoriky a také motivaci ke kreslení vůbec. Teoretická část se zabývá charakteristikou období předškolního dítěte s důrazem na vývoj grafomotoriky, pracovní návyky. V praktické části je vytvořený program popsán a ověřován.
Podpis dětí v předškolním věku
Medová, Julie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zkoumání podpisu dětí předškolního věku, skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části je rozebrán předškolní věk a jeho charakteristika z pohledu emočního, grafomotorického a smyslového vývoje včetně procesu socializace. Dále se zabývá různými výzkumy realizovanými na téma vývoje podpisu u dětí a upřednostňování jednotlivých písmen ze jména. Základem této práce je empirická část, jejímž cílem je zjišťování dovednosti dětí při psaní jména, jeho zvláštní postavení v dovednostech psaní a čtení u dětí, znalost písmen a výjimečnost písmen obsažených ve vlastním jméně na počátku školní docházky, kdy ještě děti většinou neumějí číst a psát. Výzkum je založen na metodách dotazování pomocí pracovního listu s úkoly, polostrukturovaného rozhovoru s vybranými dětmi a následné analýzy podpisů. V rozhovorech jsem zjišťovala odpovědi na čtyři kategorie otázek. První kategorie otázek se týkala přímo vlastního podpisu - zda dítě zvládá opět svůj podpis přečíst a dekódovat jednotlivá písmena. Ve druhé kategorii jsem se soustředila na vývoj podpisu - kdo dítě učil podepisovat a jakým způsobem. Ve třetí kategorii jsem se dotazovala na jména matky a otce, jestli je dítě umí napsat. Poslední kategorie byla orientována na důvody preference písmen, které si děti vybraly....
Stimulace grafomotorického vývoje dětí v předškolním věku
Musilová, Klára ; Stolařová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na popis, sledování a stimulaci grafomotorického vývoje dětí v předškolním věku. Je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá vývojem jedince v předškolním věku, hygienickými a pracovními návyky, které jsou důležité pro grafomotorický rozvoj. Dále se věnuje vývoji grafomotoriky a kresby. Součástí je i popis grafomotorických obtíží a následně programů, které napomáhají stimulaci grafomotorického vývoje. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je sledování a popis efektu grafomotorické stimulace u dětí navštěvujících konkrétní grafomotorický kurz. Sledován je stav a následně posun sedmi dětí ve vybraných oblastech před kurzem a po absolvování kurzu. To vše je realizováno formou kazuistické studie.
Význam podpory komunikačních schopností grafomotorikou u osob s afázií v kontextu komprehenzivní rehabilitace a zlepšení kvality života osob s CMP
Donevová, Monika
Práce je zaměřena na podporu komunikačních schopností grafomotorikou v kontextu komprehenzivní rehabilitace, na zlepšení kvality života u osob s afázií po cévní mozkové příhodě a oporu v jejich rodinách. Hlavním cílem práce je sledovat vývoj vlivu speciálně pedagogické intervence na posílení grafomotoriky a podporu komunikačních schopností. Dílčími cíli je navržení programu speciálně pedagogické intervence pro osoby po cévní mozkové příhodě a zhodnocení účinnosti speciálně pedagogické intervence v roboticky asistované rehabilitaci a distanční rehabilitaci vedené speciálním pedagogem. Cílová skupina je tvořena 34 lidmi dospělého věku od 45 do 75 let, 3-50 měsíců po cévní mozkové příhodě, se zasaženou dominantní rukou a diagnózou afázie, v následné ústavní péči a ambulantní péči. Pro empirický výzkum jsme vybrali pozorování, rozhovor a experiment. V participativním výzkumu jsme zapojili zkoumanou osobu do role výzkumníka. Explorativním výzkumem jsme řešili roboticky asistovanou rehabilitaci a distanční rehabilitaci. Při výzkumu byl použit záznamový arch pro speciálně pedagogickou diagnostiku jemné motoriky, dotazník funkcionální komunikace, nestandardizovaný test, zaměřený na zjištění úrovně (kvality) grafomotorického výkonu pro kategorii osob po cévní mozkové příhodě, soubor uvolňovacích...
Význam podpory komunikačních schopností grafomotorikou u osob s afázií v kontextu komprehenzivní rehabilitace a zlepšení kvality života osob s CMP
Donevová, Monika ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent) ; Vítková, Marie (oponent)
Disertační práce je zaměřena na podporu komunikačních schopností grafomotorikou v kontextu komprehenzivní rehabilitace, na zlepšení kvality života u osob s afázií po cévní mozkové příhodě a oporu v jejich rodinách. Hlavním cílem práce je sledovat vývoj vlivu speciálně pedagogické intervence na posílení grafomotoriky a podporu komunikačních schopností. Dílčími cíli je navržení programu speciálně pedagogické intervence pro osoby po cévní mozkové příhodě a zhodnocení účinnosti speciálně pedagogické intervence v roboticky asistované rehabilitaci a distanční rehabilitaci vedené speciálním pedagogem. Cílová skupina je tvořena 34 lidmi dospělého věku od 45 do 75 let, 3-50 měsíců po cévní mozkové příhodě, se zasaženou dominantní rukou a diagnózou afázie, v následné ústavní péči a ambulantní péči. Pro empirický výzkum jsme vybrali pozorování, rozhovor a experiment. V participativním výzkumu jsme zapojili zkoumanou osobu do role výzkumníka. Explorativním výzkumem jsme řešili roboticky asistovanou rehabilitaci a distanční rehabilitaci. Při výzkumu byl použit záznamový arch pro speciálně pedagogickou diagnostiku jemné motoriky, dotazník funkcionální komunikace, nestandardizovaný test, zaměřený na zjištění úrovně (kvality) grafomotorického výkonu pro kategorii osob po cévní mozkové příhodě, soubor uvolňovacích...
Možnosti rozvoje jemné motoriky a grafomotoriky jedince s centrální poruchou hybnosti
Burdová, Eliška ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou rozvoje jemné motoriky a grafomotoriky jedince s centrální poruchou hybnosti. Hlavním cílem práce je zjistit a popsat, jaké jsou možnosti rozvoje těchto schopností a dovedností. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s diagnózou CMP a možnostmi rehabilitace. Dále je popsána jemná motorika, grafomotorika, proces uchopování, klasifikace úchopů a její vývoj. Samostatná kapitola se poté věnuje přímo možnostem rozvíjení jemné motoriky i grafomotoriky. Práce také obsahuje přehled hodnocení, která se využívají v praxi a která jsou důležitá pro porovnání stavu před a po terapeutické intervenci. Empirická část je založena na kvalitativně orientované metodologii a pracuje s daty získanými z 5 případových studií. Jednotlivá data byla zpracována porovnáním hodnot získaných při vstupním a kontrolním vyšetření. Z provedeného výzkumu bylo zjištěno, že použitím různých terapeutických přístupů došlo ke zkvalitnění jemné motoriky i grafomotoriky. Přístupy však vždy byly zvoleny individuálně k aktuálnímu stavu klienta a jeho individuálním potřebám. Pro zkvalitnění speciálně pedagogické praxe jsou v závěru práce uvedeny návrhy doporučení, která vyplývají z provedeného výzkumného šetření. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, jemná motorika, grafomotorika, rozvoj...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.